(12 hodnocení)Po čase se opět vracíme k našim nepravidelným ÚSMĚVŮM HISTORIE, i když tentokrát trochu jinak - nabízíme kratičký pohled do rodinného zákulisí "habsburského domu" 19. století aneb O habsburských arcivévodech (a císařích) netradičně:
)
Ferdinandovi V. (I.) dala nejen historie, ale i současníci nejrůznější přízviska - označení Ferdinand V. Dobrotivý je nejznámější a asi také nejvýstižnější, ale "Nandlovi" se opravdu říkalo všelijak a ne vždy tak laskavě. Mohla za to jeho epileptická choroba, která mu však nebránila žít a projevovat se i "normálně". Málokdo například ví, že měl slušný kreslířský talent - obrázek je od osmnáctiletého Ferdinanda.
"Stařičký mocnář" František Josef I. nebyl vždy jenom tím vousatým starým pánem, jak ho nejčastěji reprodukují obrázky v učebnicích. Také on měl své dětství, které sice bylo dost "vojenské", ale ani ono mu nebránilo projevit se skutečně dětsky - a třeba si i zaveršovat. Následující básnička je od asi dvanáctiletého Františka Josefa, který chtěl zprostředkovat svému mladšímu bratrovi zážitky z překážkového koňského dostihu, ze steeplechase:
)
Zatímco výše uvedené veršíky zůstaly jistě omezeny na nejbližší rodinný okruh, závě-rečný obrázek asi patřil k oficiální habsburské propagandě - je nicméně docela rozto-milý, a tak ho nabízíme i vám. Zobrazení zachycuje korunního prince Rudolfa (syna Františka Josefa I.), jak v "měšťanském" oděvu pomáhá svým dětským trakářkem od-vážet kameny z bouraného městského opevnění ve Vídni, čímž se vlatně podílí na stavbě nové třídy Ringstrasse. Dohlíží na něj další habsburský arcivévoda - dědeček František Karel.
|
|
