Čelem vzad - všechna čísla - Jan Špaček

Přejít o stránku zpět   Vytisknout tuto stránku   Kniha hostů   Přejít o stránku vpřed

TIP: publikace České dějiny do roku 1914 Evropa do roku 1914 a od hlavního redaktora stránek Čelem vzad.
Návštěvnost článků

Boleslav II.

Článek vyšel v čísle: 8 (říjen 1999)

Název kapitoly: Osobnosti
Hodnocení článku: 2.83 Hodnocení 2.83 z 5 (46 hodnocení)
 
Ohodnoťte článek "Boleslav II.":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)

Boleslav II., zvaný Pobožný, opěvovaný Kosmou jako " muž nejkřesťanštější, otec sirotků, ochránce vdov, utěšitel zarmoucených, milostivý přijímatel duchovních a poutníků, kostelů božích obzvláštní zakladatel", patří bezesporu k významným osobnostem české historie. U příležitosti tisícího výročí jeho úmrtí byla v prostorách Starých zemských desek Pražského hradu uspořádána výstava, která měla návštěvníkům přiblížit život v tehdejší době.

Boleslav II. se narodil pravděpodobně jako nejstarší syn Boleslava I. někdy kolem roku 932. Na knížecí stolec usedl po smrti svého otce roku 972, tedy v dosti zralém věku. Čechy v té době byly již samostatným státem, disponovaly rozvinutou hradskou soustavou i bojeschopnou vojenskou družinou. Jejich mezinárodní postavení bylo vybudováno na jakémsi volném svazku se vznikající říší římskou a na přátelství s Polskem, ke kterému přispěl sňatek sestry Boleslava II. Dobravy (Doubravky) s polským knížetem Měškem I.

Boleslav se svatým VáclavemPolitika Přemyslovců vedla začátkem 70. let také k založení prvního kláštera na našem území - u Sv. Jiří na Pražském hradě. Konvent benediktinek spravovala dcera Boleslava I. Mlada, když opatskou berli přijala osobně od papeže Jana XIII. V roce 973 došlo k založení pražského biskupství, a Čechy se tak staly církevně samostatnější. Pražská diecéze byla totiž podřízena vzdálenému mohučskému arcibiskupství, kdežto do té doby podléhala biskupství v Řezně. Prvním biskupem se stal roku 975 saský mnich Dětmar, který ovládal slovanský jazyk a těšil se přízni Boleslava II., druhým v roce 982 Slavníkovec Vojtěch. Ten měl stálé neshody s domácím polopohanským prostředím i Přemyslovci zřejmě proto, že odmítal prodávání křesťanských zajatců či mnohoženství a snažil se dodat biskupskému úřadu plné vážnosti a politické důstojnosti. V roce 988 opustil Čechy a uchýlil se do benediktinského kláštera v Monte Cassinu. Poté, co byl povolán zpět, založil spolu s Boleslavem v roce 993 v Břevnově první mužský klášter. Po nových neshodách odešel v roce 994 z Čech již natrvalo. O tři roky později nalezl mučednickou smrt při šíření křesťanství u pobaltských Prusů.

V zahraniční politice se Boleslav II. dostal do konfliktu s říší reprezentovanou Otou II. poté, co podpořil jeho protivníka Jindřicha Bavorského. Toto napjaté období, provázené oboustrannými válečnými výboji, načas uklidnil mír uzavřený roku 978 v Quedlinburgu. Ve vztahu k Polsku došlo po smrti sestry Boleslava II. Doubravky k odcizení, které vyvrcholilo otevřeným nepřátelstvím a ztrátou Slezska a Krakovska.

Dále pokračoval i proces upevňování přemyslovské vlády nad celým územím českého knížectví - dokladem toho je vyvraždění Slavníkovců v roce 995 v jejich sídle v Libici nad Cidlinou. Spíše než o definitivní sjednocení Čech (to se odehrálo již za Boleslava I.) šlo o reakci na vzrůstající vnitřní napětí v zemi, které bylo vyvolané ztrátou řady území, a tedy i zisků z nich plynoucích. Akci samou pak uspíšilo i neobratné vystupování Slavníkovců, kteří přitom až donedávna svou podřízenost pražským knížatům nijak nezpochybňovali.

Boleslavovy denáryČechy se za panování Boleslava II. staly významným centrem křesťanské kultury. Pražský hrad byl v té době už rozvinutým hradištěm. Stály zde již tři kamenné stavby - nejstarší kostel Panny Marie (stojící v místech dnešní Obrazárny Pražského hradu a postavený před rokem 885 knížetem Bořivojem I.), kostel sv. Jiří (založený knížetem Vratislavem I. v roce 920) a rotunda sv. Víta (založená knížetem sv. Václavem kolem roku 930). Na sklonku vlády Boleslava II. (před 992) vzniklo hradiště Vyšehrad, chránící pražskou kotlinu z jižní strany. Toto hradiště nebylo v původním záměru budováno jako knížecí rezidence či mincovna, ale mělo odlehčit Pražskému hradu a umožnit nárůst knížecí družiny.Těsně před svou smrtí dal Boleslav II. podnět k založení kláštera sv. Jana na Ostrově u Davle.

V náboženském životě, písemnictví i umění se stěžejním stal kult sv. Václava. Na výstavě jsme proto mohli mimo jiné zhlédnout tzv. svatováclavskou přilbu či svatováclavskou zbroj ze zlata a oceli, které nechal pravděpodobně vyrobit sám Boleslav II. Jeho manželka Emma se pak na samém počátku 11. století nechala zpodobnit u nohou sv. Václava na krásné ilustraci rukopisu Gumpoldovy legendy.

Svatováclavská přilbaVystaveny byly i věci týkající se svatovojtěšské tradice. Hřeben svatého Vojtěcha, sloužící k obřadnému učesání biskupa, a prsten zvaný svatovojtěšský, který zřejmě pochází z Hnězdna, odkud ho získal Břetislav I. roku 1039. K vidění byly i předměty denní potřeby, získané při vykopávkách na Pražském hradě, např. železná sekera a klíč, kostěné zdobené předměty jako šídlo či hřebeny, zlacené a stříbrné náušnice nebo keramické zlomky a nádoby. V dalších vitrínách jsme viděli zachovalé obsahy nejstarších knížecích hrobů. Z hrobu sv. Ludmily byla vyzdvižena tkanina, v hrobě Boleslava I. to byla dýka, u ostatků knížete Oldřicha byly nalezeny skořápky. V hrobě Boleslava II. byly mj. dokonce objeveny zbytky dřeva a železné kruhy z jeho rakve. Nás zaujal především meč sv. Štěpána z 10. století, který se do Čech dostal roku 1304 s uherskými korunovačními klenoty a na který, jak jsme zjistili, vznesla nedávno nárok maďarská strana.

Boleslav II. zemřel jako starý muž dne 7. února 999 a byl pochován v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Po jeho smrti prošly Čechy opět zatěžkávací zkouškou související s bojem jeho tří synů o vládu. Z krize vyvedl český stát až nejmladší syn Boleslava II., Oldřich.

Použitá literatura
J. Frolík, Z. Smetánka; Archeologie na Pražském hradě; Praha - Litomyšl 1997
J. Žemlička; Čechy v době knížecí; Praha 1998
Kosmova kronika; Praha 1972
Boleslav II. - výstava k tisícímu výročí úmrtí (prospekt k výstavě)


 
Ohodnoťte článek "Boleslav II.":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)


Návštěvnost článků
TIP: publikace České dějiny do roku 1914 Evropa do roku 1914 a od hlavního redaktora stránek Čelem vzad.
Přejít o stránku zpět   Vytisknout tuto stránku   Kniha hostů   Přejít o stránku vpřed