Pravidelně vám v Čelem vzad předkládáme přehled novějších titulů populárně-odborné literatury s historickou tematikou. Činíme tak i tentokrát, jen jsme se rozhodli pro jinou formu: krátké (hodnotící) anotace jednotlivých titulů i historických řad předních i méně známých nakladatelství v osobním, jistě však ne vyčerpávajícím výběru; snažíme se přitom neztrácet ze zřetele potřeby a možnosti poučenějších studentů i jejich učitelů. Snad vás tento pokus alespoň něčím osloví. (Výběr jsme ukončili v únoru 2002, později vydané tituly jsme již nemohli zaznamenat.)
Začněme jednou zbrusu novou edicí a pak si připomeňme poslední tituly velkých nakladatelských domů:
)
Docela zajímavě a snad i perspektivně se otevřela edice pražského nakladatelství Havran Dny, které tvořily české dějiny. Pod redakčním dohledem P. Čorneje, A. Klimka či D. Třeštíka již vyšlo 5 titulů (všechny Praha 2002) se vzestupnou zajímavostí a čtivostí. Zatímco Urfusova Pragmatická sankce - rodný list podunajské monarchie je k uzoufání nudná a ani Kavkova Korunovace Karla IV. císařem Svaté římské říše čtivostí neoplývá (i když rozhodně není po obsahové stránce nezajímavá), s bravurou sobě vlastní uchopil téma bitvy u Zborova J. Galandauer (Bitva u Zborova - česká legenda); knížku přečtete jedním dechem i díky přehledné struktuře krátkých kapitolek, které vás tématem provedou takřka den za dnem až k vývoji legionářské tradice do dnešních časů. Se "sňatkem z rozumu" (Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský - sňatek z rozumu) se i G. Šarochová vypořádala vcelku se ctí. Knížky formátu A5 v jednotné grafické úpravě (ovšem bez obrazových příloh) lze doporučil i díky nevelkému rozsahu (kolem 150 stran) a přijatelné ceně.
Možná je to jen náš osobní postřeh, ale poslední knihy F. Kavky nevyznívají vzhledem k faktografické nahuštěnosti a celkovému stylu výkladu nijak zvlášť poutavě, i když přicházejí se sympatickými tématy. Stejný pocit se dostaví nad stránkami jeho práce vydané nakladatelstvím Paseka Čtyři ženy Karla IV. - královské sňatky (Praha - Litomyšl 2002 v edici Historická paměť); očekávané sondy do osobních vztahů panovnických dvojic se vlastně nedočkáte, zato přehršle politické faktografie ano. Stejná edice přinesla v roce 2002 ještě další dva překladové tituly věnované Juaně Šílené a kardinálovi Richelieu - zvlášť tento druhý nebude k zahození, žádná jiná monografie velkého státníka není totiž u nás k dispozici a navíc pohled na tuto výjimečnou osobnost zaujme i tím, že ho předkládá anglický historik (R. J. Knecht).
Záslužná a povětšinou kvalitní encyklopedická díla nakladatelství Libri (viz Durdíkovy, Vlčkovy a Plačkovy knihy o českých a moravských hradech a zámcích či encyklopedie klášterů) se pro běžného čtenáře - a ovšem také studenty - začínají stávat nedostupnými. Zhruba čtyřsetstránkové publikace, jistě opět spolehlivé a potřebné, jako např. Encyklopedie pravěku, Encyklopedie římské a germánské archeologie či Encyklopedie slovanské archeologie, jsou svou cenou (zpravidla 890,- Kč) nedosažitelné - maximálně tak jako dárky pod vánoční stromeček. Cenová politika Libri se tak čím dál tím více (a to i u dalších titulů) rozchází s realitou; zřejmě by bylo docela zajímavé znát výši nákladu a prodejnost takových publikací. Jeden titul by ale přece jen minimálně ve školní knihovně neměl chybět: svým záběrem imponující Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (II. díl - H/O, Praha 2002).
Podobným problémem trpí nově zahájené ediční řada stejného nakladatelství Stručná historie států - zatím vyšly (vše s vročením Praha 2002) např. Čína, Řecko, Kuba, Polsko, Pákistán. Nevelký rozsah přehledných textů od předních historiků je opět v příkrém rozporu s cenou - např. sto nevelkých stran za 160,- Kč, poslední knížky už přes 200,- Kč. Přitom pro základní informaci by tyto brožury mohly být vcelku využitelné i v porovnání s Dějinami států NLN; jen turistické doplňky ("encyklopedické heslo") na konci každé knížky jsou trochu zbytečné. Ale možná, že se začíná blýskat na lepší časy - poslední tituly (kupř. Afghánistán či Taiwan, Praha 2003) cenu poněkud snížily.
Varovat naopak lze před některými tituly jiné ediční řady Libri Otazníky našich dějin, která v sobě zahrnuje např. texty "nezávislého historika" (s velmi problematickým odborným renomé) E. Mandlera.
Již několik let pokrývá poptávku po kvalitní historické odborné a populárně-odborné literatuře, a to hned několika edičními řadami, Nakladatelství Lidové noviny (NLN). V poslední době ovšem poněkud přibrzdilo plnění svých nabitých edičních plánů, takže mnoho titulů nevyšlo. Jako takřka povinnou součást knihovny každého zájemce o historii se jeví Dějiny Rakouska od kolektivu českých historiků (mj. V. Veber, M. Hlavačka, P. Vorel, M. Polívka), jinak poslední část edice Dějiny států (Praha 2002).
Edice Česká historie v roce 2002 také poněkud zpomalila, z posledních svazků připomeňme (obě knihy Praha 2001) vynikající Husitské Čechy - struktury, procesy, ideje od F. Šmahela a Třeštíkův svazek Vznik Velké Moravy - Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791 - 871, který ovšem, zdá se, zaostal za autorovou předchozí mimořádně oceňovanou prací v téže edici (Počátky Přemyslovců), alespoň co se týče oslovení širší veřejnosti. Poměrně užšímu tématu je z knihy čítající skoro 390 stran věnováno jen 200 stran textu, zbytek tvoří poznámkový aparát a seznamy pramenů a literatury. To je pro běžného čtenáře asi jen přílišný luxus (za 275,- Kč).
)
Před "tržními" Vánocemi však NLN opět ožilo a nabídlo přesvědčivé dílo syntetizující celoživotní zájem Josefa Žemličky Počátky Čech královských (1198 - 1253) - proměna státu a společnosti, už na první pohled rozhodně "o několik koňských délek" předbíhající nepříliš povedený titul, zahrnují stejné časové období, z edice Velké dějiny zemí Koruny české od V. Vaníčka (nakl. Paseka).
Rádi bychom rovněž poukázali na nedávno zahájenou novou ediční řadu NLN - Knižnici Klubu Vltava, což pro příznivce této rozhlasové stanice nepotřebuje určitě dalších komentářů. Hned první svazek je mimořádně přehledným, srozumitelným, přitom obsažným pohledem na osobnost T. G. Masaryka (Cesta a odkaz T. G. Masaryka - fakta, úvahy, souvislosti, Praha 2002). Z autorů svazku jmenujme M. Havelku, R. Kvačka, A. Orta či E. Koháka. Následovat má svazek Duchem, ne mečem (J. Válka a kol.); cena je takřka neuvěřitelná: zhruba 270 stran za 129,- Kč!
)
Ediční plán NLN původně také sliboval mnohem košatější edici Knižnice Dějin a současnosti. Po dvou více teoretických svazcích (M. Havelka: Dějiny a smysl a G. Iggers: Dějepisectví ve 20. století) s chutí sáhnete po publikaci V. Vlnase, která svým rozsahem (na rozdíl od jeho Evžena Savojského) neodradí ani studenty. "Divadlo světa" je tentokráte situováno do Műnsteru a váže se k příběhu novokřtěnců, a jak je u Vlnase zvykem, nechybí ani obsáhlé pasáže o "druhém životě" novokřtěnecké tradice a její reflexi v historii, krásné literatuře i dalších druzích umění. Báječná četba. (Novokřtěnci v Műnsteru, Praha 2002) V podstatě totéž platí o 18. svazku této knižnice Zápisky o válce občanské od J. Chalupy, v takové podobě snad první hluboká sonda do příčin, průběhu a následků španělské občanské války i podstaty Francova režimu; mj. vám dodá i potřebné argumenty do diskuse se zjednodušujícími interpretacemi.
Chcete-li se mírně pobavit a současně cudně poodhalit císařské soukromí Františka Josefa I., nabízí se vám hned dvě seriózní, a nikoli senzacechtivé možnosti tak učinit, a to prostřednictvím publikací nakladatelství Brána. Ve spojení s Knižním klubem předkládá výběr z korespondence císaře a Kateřiny Schrattové příznačně nazvaný oslovením z císařských dopisů, tedy Moje milá, dobrá přítelkyně (Praha 2002). Rakouská editorka, historička B. Hamannová, jej doplnila několika exkurzy do císařského soukromí; celek dává zajímavou možnost poznat "lidskou stránku" všech tří hlavních jednajících osob (kromě obou pisatelů i císařovny Alžběty). Místy velmi půvabné. Hamannová je autorkou také zřejmě nejlepší biografie samotné Alžběty na našem trhu (a že těch rádoby seriózních, ve skutečnosti však povětšinou pochybných knížek o Habsburcích je!), jejíž 2. vydání nedávno vyšlo: Alžběta - Císařovna proti své vůli (Praha 2002).
A na závěr ještě krátký výběr jednotlivých titulů dalších nakladatelství:
Budete-li se chtít vypravit do světa dějin umění, asi vaše zraky automaticky přitáhne dlouho avizovaný 12. díl Dějin umění (nakladatelství Balios a Knižní klub, Praha 2002) z pera českých badatelů, věnovaný modernímu umění; snad napraví pošramocenou reputaci z nepříliš vyvedeného předposledního svazku. Pokud se zajímáte o architekturu, můžeme doporučit druhé vydání dvousvazkové Encyklopedie světové architektury - od menhiru k dekonstruktivismu nakladatelství Baset (Praha 2002); věnuje se ovšem i tematice české, název trochu zavádí.
)
Další - svým způsobem způsobem fascinující - titul zůstane ve vaší knihovně takříkajíc "navěky": Nakladatelství Baset zahájilo novou edici Atlas památek skvělým dvousvazkovým dílem K. Kuči Česká republika - ilustrovaný průvodce po architektonických památkách. Na 1 400 stranách vám autor představí stručnými, leč výstižnými popisy přes 13 000 památek v 3 550 městech a vesnicích, avšak navíc každé místo (i ta nejzapadlejší vesnička) je prezentováno alespoň jednou fotografií, těch je tu přes 6 200! Doslova neuvěřitelné, navíc, jak už je u K. Kuči zvykem (viz jeho Města a městečka…) spolehlivé, fundované. Autor prezentuje nejenom "velké" památky (hrady, zámky či městské aglomerace), ale s nemenším elánem představuje i vesnické kostelíky či lidovou architekturu, také technické památky atd.; cena je v tomto případě odpovídající (1360,- Kč).
Určitě neublíží především na politické dějiny zaměřený Lexikon světových dějin 1492 - 1914 A. Skřivana (nakl. A. Skřivan ml., Praha 2002); často bohužel drahé publikace pražského nakladatelství Argo korunoval vloni - v tom nejlepším slova smyslu - G. Duby a jeho Věk katedrál: Umění a společnost 980 - 1420.
)
Výrazně zaujmou - zvlášť při záplavě tendenční literatury na toto téma - Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání německých historiků Evy a Hanse Henninga Hahnových (Praha 2002, nakl. Votobia) - povinně by si měli přečíst kupříkladu "naši domácí" spojenci sudetoněmeckého hnutí. S virtuozitou sobě vlastní (viz např. jeho Karel IV.) předkládá německý historik F. Seibt netradiční, neotřelý pohled na (nejen) německé dějiny v "citlivém období" 1900 - 1945 (Ta stará ošklivá melodie; Praha 2002, nakl. Prostor). Knihy takového typu sice mohou stěží stoprocentně uspokojit každého, ale, jak píše v prologu Seibt: "Koneckonců každý člověk má vlastní představu o historii, stejně samozřejmě, jako má i svou vlastní historii. Pokud se chceme vzájemně trochu sblížit, musíme si historii toho druhého a jeho úsudky vyslechnout. Proto si musí naše přítomnost stále znovu vyprávět své dějiny." Určitě neprohloupíte, když se Seibtem necháte oslovit a provést "světem německých, ale třeba i českých dědů"…
Vybrali jste si? Věříme, že ano!
(jk)
Vloženou přílohu Čelem vzad 11 tvoří seznam zpřístupněných hradů a zámků v České republice, tedy objektů výhradně (či alespoň zčásti) s dobovou, interiérovou instalací. Tento seznam doplňujeme přehledem těch hradních, zámeckých či klášterních objektů, které jsou využívány výhradně pro expozice muzeálního charakteru; do seznamu není zahrnuta Praha a Brno. Přehled může být stěží vyčerpávající i vzhledem k tomu, že některé objekty by zřejmě patřily do obou seznamů (tomu se však vyhýbáme); navíc u nemalého počtu muzeí jsou sbírky prezentovány i ve více či méně zachovaných historických prostorách.
Pro orientační rozlišení objektů používáme stejných zkratech jako v příloze:
h - hrad / kl - klášter / z - zámek / tr- tvrz
|
Bělá pod Bezdězem - z Benátky nad Jizerou - z Bílá Lhota - z (arboretum) Blansko - z Budišov - z Bystřice pod Hostýnem - z Čechy pod Kosířem - z Čelákovice - tr Česká Lípa - kl Česká Skalice - kl+tr Děčín - z Domažlice - h Hodonín - z Horažďovice - z Horní Branná - z Hostinné - kl Hrubá Skála - z (vyhlídka) Chanovice - z Choceň - z Choltice - z Chotěboř - z Chrast - z Chudenice - z Jeseník - tr Jevišovice: Starý zámek - z Jilemnice - z Kladno - z Kladruby (u Pardubic) - z Klobouky u Brna - z Klokočín - tr Kosmonosy - loreta Kralice nad Oslavou - tr Kutná Hora: Hrádek - tr+z Kutná Hora: Voršilský klášter - kl Kyjov - z Lanškroun - z Lány - z (park) Lázně Bělohrad - z (oranžérie) Ledeč nad Sázavou - h Lemberk: Bredovský zámeček - z Liběchov - z Litvínov - z Louňovice pod Blaníkem - z Mariánská Týnice (Kralovice) - kl Mělník - kl Mladá Boleslav - hr Moravská Třebová - z Moravské Budějovice - z Moravský Krumlov - z Nové Město na Moravě - z Nový Dvůr u Opavy - z (arboretum) Nový Jičín - z |
Nový Světlov (Bojkovice) - z Ohrada - z Olomouc - kl Pelhřimov - z Peruc - z Písek - h Plumlov - z Plzeň - kl Poděbrady - z Pohansko u Břeclavi - z (Lednicko-valtický areál) Police nad Metují - z Polná (u Jihlavy) - z Prostějov - z Průhonice - z Přerov - z Příbor - kl Příbram - z Přibyslav - z Radnice - z Roudnice nad Labem - z (jízdárna) Roztoky u Prahy - z Růžkovy Lhotice - z Sokolov - z Spálené Poříčí - z Staré Hrady (u Libáně) - z Stráž nad Nežárkou - z Stříbro - kl Studénka - z Tábor: Kotnov - h Tachov - kl Trmice - z Třebíč - z Týn nad Vltavou - z Týnec nad Sázavou - h Uherský Brod - z Valašské Meziříčí - z Velké Meziříčí - z Velké Opatovice - z Vimperk - z Vlašim - z Volyně - tr Vraclav - památkový areál Vrchlabí - kl Vsetín - z Vysoká u Příbrami - z Vysoký Hrádek - z Vyškov - z Zásmuky - z Zlín - z Znojmo - kl Ždánice - z Žumberk - tr |
)
|
Královská hrobka z doby Rudolfa II. (1590): jednokoromorová (9,29 x 5,2 m), valená klenba; nejradikálnější a poslední úpravy 1928/35. Nový přístup k hrobce, vlastní vstup, vnitřní rozvrh hrobky: Kamil Hilbert. Konečná úprava 1934/35 Kamil Roškot: stěny i klenbu pokrývá žlutošedozelená mozaika bez ornamentů, na podlaze mramorové desky, jejichž ornament sleduje půdorys jednotlivých sargofágů (např. kruhy kolem ústředního sargofágu Karla IV.) + nové, stejně velké sargofágy, lišící se v architektonickém. ztvárnění i užitém materiálu. Hrobka slavnostně vysvěcena pražským arcibiskupem 2. 11. 1935; poslední antropologický výzkum v 70. a 80. letech 20. stol. |
)
|
Colinovo mauzoleum (nad královskou hrobkou) objednali Maxmilián II. a jeho bratr Ferdinand Tyrolský, dokončit nechal Rudolf II. (1590). Autor nizozemský sochař A. Colin, práce od r. 1569. Uprostřed náhrobku z bílého mramoru ležící postavy Ferdinanda I., po jeho pravé ruce syn Maxmilián II., po levé manželka Anna (všichni tři do nadzemní části mauzolea také pohřbeni). Po stranách náhrobku 7 andílků, v nohách Ferdinanda socha vzkříšeného Krista. Po stranách tumby reliéfní medailony českých panovníků + erby císařských zemí. Kolem celého náhrobku kovaná a tepaná mříž od G. Schmidthammera. Mauzoleum otevřeno prvně až v 70. letech 20. stol. |
)
)
)
|
Podzemí Svatovítského chrámu: (podle P. Chotěbora) 1 - východní krypta baziliky sv. Víta, 2 - zbytek severní apsidy rotundy sv. Víta, 3 - jižní apsida rotundy, 4 - královská hrobka: 5 - Karel IV.; 6 - Jiří z Poděbrad; 7 - manželky Karla IV.; 8 - Jan Zhořelecký a neznámé osoby; 9 - Ladislav Pohrobek; 10 - Václav IV. a Johanna Bavorská; 11 - Rudolf II.; 12 - Václav; 13 - Eleonora, Rudolf I., Rudolf; 14 - Marie Amálie |
V tomto přehledu se snažíme uvádět pouze ty památkové objekty (hrady, zámky, zříceniny, kláštery, tvrze), které jsou zpřístupněny k prohlídkám za vstupné jako objekty s dobovou instalací (prezentující sbírky a architekturu), nikoli hradní a zámecké objekty, ve kterých jednoznačně dominuje muzeální charakter expozice (např. regionální vlastivědná muzea). Taktéž neuvádíme objekty volně přístupné k vnější prohlídce (tedy bez vstupného – např. většina hradních zřícenin). Přehled zachycuje stav před počátkem sezóny 2003 (turistická sezóna na zpřístupněných hradech a zámcích trvá zpravidla od 1. 4. do 31. 10., ale jsou i výjimky; navíc v dubnu a říjnu je větší část objektů otevřena pouze o víkendech a svátcích). Úplnost přehledu může být i přes nejlepší vůli pouze relativní.
Použité zkratky a značení:
h – hrad / h/z – hrad a zámek / kl – klášter / m – muzeum (objekt zahrnuje i muzeální expozici) / tr – tvrz / z – zámek / zř – zřícenina (hranice mezi hradem a zříceninou je poměrně široká, často se jedná spíš o tradiční zařazení)
x – k prohlídce určeno víc samostatných (oddělených) prohlídkových tras
+ – objekt v posledních několika letech nově zpřístupněný či s výrazně rozšířenou expozicí
(v) – objekt přístupný výrazně nepravidelně či spíše výjimečně, případně po předchozí dohodě
(sn) – objekt přístupný zpravidla jen o hlavní sezóně (v létě) o sobotách a nedělích
o – prohlídka je možná i bez průvodce, nebo se průvodce vůbec neposkytuje
(nep) – objekt momentálně nepřístupný (rekonstrukce nebo příprava zpřístupnění)
UNESCO – samotný objekt nebo areál, jehož je součástí (např. městská památková rezervace), je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví
Bečov nad Teplou – h/z +
Bechyně – z
Benešov nad Ploučnicí – z x+
Bezděz – h o
Bítov – h/z
Blatná – z
Boskovice – zř o
Boskovice – z
Bouzov – h x
Brandýs nad Labem – z-m
Branná: Kolštejn – h/z +
Brno: Špilberk – h-m o
Broumov – kl +
Brumov – zř +o
Bruntál – z
Březnice – z x
Bučovice – z
Budyně nad Ohří – h-m +
Buchlov – h
Buchlovice – z
Cimburk u Koryčan – zř o
Cornštejn – zř (mimo sezónu zcela volně, v létě se vstupným)
Častolovice – z
Červená Lhota – z
Červené Poříčí – z (nep)
Červený Hrádek u Jirkova – z-m +
Český Dub – kl
Český Krumlov – h/z x UNESCO
Český Šternberk – h/z
Dačice – z
Dětenice – z +
Dobříš – z
Doksany – kl
Dolní Kounice – kl +(v)
Doudleby nad Orlicí – z
Drslavice – tr-m +(v)
Dřevčice – tr +(v)
Duchcov – z
Frýdek (Frýdek-Místek) – z-m
Frýdlant – h/z
Frýdštejn – zř o
Fryštát – viz Karviná
Grabštejn – h/z
Hasištejn – zř o
Házmburk (Klapý) – zř o
Helfenburk (u Bavorova) – zř o
Helfenburk/Hrádek u Úštěku – zř o
Helfštýn – h o
Hluboká nad Vltavou – z x
Hluboš – z-m +
Horšovský Týn – h/z x
Hořovice – z
Houska – h +
Hradec nad Moravicí – z
Hrádek (Úštěk) – viz Helfenburk
Hrádek u Nechanic – z
Hrubý Rohozec – z
Hukvaldy – h o
Humprecht – z
Cheb – h o
Chlumec nad Cidlinou: Karlova Koruna – z
Chotěšov – kl
Choustník – zř o
Chropyně – z-m
Chyše – z +(sn)
Jánský vrch – viz Javorník
Janův hrad – zř UNESCO
Jaroměřice nad Rokytnou – z x
Javorník: Jánský vrch – z x
Jemniště – z
Jenštejn – zř o
Jezeří – z-m
Jičín – z-m o
Jindřichův Hradec – h/z x
Kaceřov – z (v)
Kačina – z x
Kadaň – kl-m (v)
Kámen – h +
Karlštejn – h x
Karlova Koruna – viz Chlumec nad Cidlinou
Karviná: Fryštát – z
Kašperk – h
Kladruby u Stříbra – kl x
Klášterec nad Ohří – z-m x
Klenová – zř/z-m
Kokořín – h
Komorní Hrádek – z +(v)
Konopiště – z x
Kost – h
Košumberk – h/z-m
Kozel – z
Kozí hrádek – zř o
Krakovec – zř o
Krásný Dvůr – z
Kratochvíle – z-m
Kravaře ve Slezsku – z +
Kroměříž – z x UNESCO
Křivoklát – h x
Kuks – z (hospital)
Kunětická hora – h o
Kunštát – z-m (nep)
Kutná Hora: Vlašský dvůr – h-m UNESCO
Kynžvart – z +
Landštejn – h o
Lednice – z x UNESCO
Lednicko-valtický areál UNESCO: Rendez-vous (Dianin chrám), Kolonáda o, minaret o; viz též Janův hrad, Lednice, Valtice
Lemberk – z x
Lešná u Zlína – z
Libochovice – z
Líčkov – z +(sn)
Lichnice – zř o
Lipnice nad Sázavou – h
Litice – h o
Litomyšl – z x UNESCO
Lnáře – z
Loket – h o
Lužany – z (nep)
Lysice – z x
Malá Skála: Vranov – zř o
Malenovice – h-m
Manětín – z
Mělník – z
Měšice – z +(v)
Michalovice – zř o
Mikulov – z-m
Milevsko – kl (bazilika) (v)
Milotice – z
Mnichovo Hradiště – z x
Náchod – z x
Náměšť na Hané – z
Náměšť nad Oslavou – z x
Nebílovy – z x
Nelahozeves – z x
Nová Říše – kl
Nové Hrady (v již. Čechách) – h +
Nové Hrady u Litomyšle – z +o
Nové Město nad Metují – z
Nový Hrad u Blanska – zř o
Nový Hrádek u Lukova – zř
Okoř – zř
Olomouc: tzv. Přemyslovský hrad – h (biskupský palác) o
Opočno – z
Orlík u Humpolce – zř o
Orlík nad Vltavou – z
Osek – kl
Oslavany – z +(v)
Ostroh: Seeberg – h-m o
Pardubice – z-m o
Pecka – h-m
Pernštejn – h x
Plasy – kl x
Ploskovice – z
Potštejn – h
Praha: Pražský hrad – h/z xo UNESCO
Předklášteří (u Tišnova) – kl
Rabí – h
Raduň – z
Radyně – zř o
Rájec nad Svitavou – z
Rajhrad – kl +o
Rataje nad Sázavou – z-m
Ratibořice – z
Rosice – z
Roštejn – h
Roudnice nad Labem – kl (v)
Rožmberk nad Vltavou – h
Rychnov nad Kněžnou – z
Rýzmberk – zř o
Semtěš – tr +o
Skalná: Vildštejn – h-m o
Slatiňany – z-m
Slavkov u Brna – z
Sloup – hr o
Sovinec – hr
Starý Jičín – zř o
Strakonice – kl/h-m o
Strážnice – z-m
Střekov – hr
Svatý Jan pod Skalou – kl o(sn)
Svojanov – hr-m
Sychrov – z x +
Šternberk – h
Štramberk: Trúba – zř o
Švihov – hr x
Telč – z x UNESCO
Teplá – kl
Teplice – z-m
Točník – hr o
Tovačov – z +
Trosky – zř o
Třebíč – kl (bazilika)
Třeboň – z x
Uherčice – z +
Úsov – h/z-m
Valdštejn – zř o
Valečov – zř o
Valtice – z UNESCO
Velehrad – kl o
Velhartice – h/z +
Velké Březno – z
Velké Losiny – z
Veltrusy – z
Veveří – h +o(sn)
Vizovice – z x +
Vranov – viz Malá Skála
Vranov nad Dyjí – z
Vrchotovy Janovice – z-m
Vyšší Brod – kl
Zákupy – z
Zelená Hora u Nepomuku – z (nep)
Zlatá Koruna – kl +
Znojmo – h(rotunda)/z-m
Zruč nad Sázavou – z-m +(v)
Zvíkov – h o
Žďár nad Sázavou – kl/z-m; kostel Zelená Hora UNESCO
Žebrák – zř o
Želiv – kl
Žirovnice – z-m
Žleby – z
|
|
